„Potřebuji s tebou mluvit.“ oznámil sklesle Eda. Honza se jen podíval na Kubu.
„Jsem na můstku.“ oznámil a odešel. Eda se posadil vedle Honzy.
„Mám hrozně velký problém.“ sklonil hlavu.
„Povídej.“ pobídl ho Honza.
„Asi měsíc jsem bezdomovec. Rodiče mě vyhodili, ze školy taky. … Přivydělával jsem si tělem. Přespával u někoho, komu víš co. Z toho, co mi dal, tak jsem měl jídlo a pití. Nikde mě nechtěli vzít do práce. … Je mi trapně se tě ptát. Nezaložil bys mě tak trochu?“
„Založím, budeš moct bydlet u mě, nějakou práci seženu. Dobře?“ ujistil se Honza po chvilce rozhodování. Eda jen sjela slza po tváři, přikývl a pevně objal Honzu.
„Díky.“ špitl. Honza ho jen hladil ve vlasech. Eda z toho během chvíle usnul.
„Petro, mohla bys nás prosím tě transportovat k němu do kajuty?“ poprosil Honza. Byli transportováni k Edovi do kajuty. Honza uložil Edu do postele a odešel na můstek. Kuba tam ještě nebyl, tak šel hnedka k technickému počítači. Zavolal Zemi, přesněji IOA. Na monitoru se objevil muž ve věku kolem 40 let. „Tady je O'neill, identifikační kód Bravo-Charlie-3-0-5-Zulu-Delta.“
„Přeješ si něco?“
„Jen prosbu. Ten malý Furling má prý problém. Jestli byste mi neposlali nějaké přesnější informace o tom problému. Co mi řekl, tak byl vyhozen ze školy a z domova. Jen chci vyúčtování z jeho účtu za poslední měsíc a poptat se, jestli někde není něco dlužný.“
„Dobře, podívám se a pošlu vše, co zjistím.“
„Děkuji, to je vše.“ Honza se pousmál a ukončil spojení. Posadil se na svoje místo. Objevil se Kuba.
„Co ty tady?“ podivil se.
„Existuje transportér.“ pousmál se Honza. Kuba se mezitím posadil na svoje místo.
„Co Eda? Zdá se mi nějaký divný.“
„Má problémy.“
„Jaké, jestli to není tajné.“
„Vyhodili ho ze školy a z domu. Stačí?“
Eda se probudil a zjistil, že je u něj Honza se 3 papíry v ruce. Eda jen zamrkal na papíry. Honza mu je dal.
„Souhlasí?“ ujistil se. Eda si je prohlédl. Edovi jen ztekla slza a přikývl.
„Jo, souhlasí.“ Honza vytáhl z kapsy složený papír a dal ho Edovi.
„Stačí?“ Eda se podíval na konečný zůstatek. Uviděl tam 6 nul. Rozbrečel se a objal Honzu.
„Díky.“ špitl. Pak se podíval na Honzu. „Kde sis půjčil?“
„Převedl jsem pár cenných papírů tobě na účet na peníze.“ vysvětlil. Eda ho objal.
„Díky.“ špitl znovu a rozbrečel se ještě více. „Díky, díky.“ zajel Honzovi do vlasu a chytl je.
„Edo?“ zeptal se Honza.
„Promiň.“ vyjel mu rukou z vlasů a srovnal je.
„Nebylo to jen s holkou, viď.“ ujistil se Honza. Eda jen přikývl.
„Ještě k něčemu se ti musím přiznat.“ špitl Eda. Honza ho chytil za ruku.
„Povídej.“
„Říká se mi to trapně, kord tobě jako kámošovi.“
„Myslíš ten rok v…?“ ujistil se. Eda přikývl. Honza ho objal. „Nevadí mi to vůbec.“ ujistil ho. „Máš mojí plnou podporu.“ pošeptal mu furligsky. „Tohle bys měl vidět.“ poplácal ho po rameni po chvilce.
„Co?“ zajímal se Eda. Honza se jen pousmál.
„Za 10 minut u východu z lodě v něčem slušném.“
Eda přišel k východu z lodě. Stál tam už Honza v černé uniformě s mnoha odznaky.
„Stačí?“ zeptal se Eda.
„Snad.“ opáčil Honza a otevřel dveře. Objevilo se Furlingské město. Občas prolétla menší nákladní loď či přepravní loď.
„Kde to jsme?“ zajímal se překvapeně Eda.
„Vítej na Atolu, Furlingské domovské planetě.“ pousmál se Honza, mezitím vyšel a Eda překvapeně za ním.
„Odtud je můj děda.“ hlesl Eda.
„Tady si alespoň vyzkoušíš pořádně Furlingštinu.“
„Kuba?“
„Odpočívá.“ pousmál se Honza a rozešel se pryč.
Eda přišel na můstek O'neilla.
„Už je tu Honza?“ zeptal se.
„Ještě nedorazil.“ odpověděla Petra skrz interkom. Eda se posadil na Honzovo místo. Z kapsy vytáhl náhrdelník se znakem válečníka a nasadil si ho. Po půl hodině přišel Kuba na můstek a beze slova se posadil na svoje místo. Podíval se na Edu.
„Kde je Honza?“
„Něco si zařizuje venku.“ pousmál se Eda a ukázal z okna ven. Kuba se podíval z okna.
„Kde to jsme?“
„Atol, Furlingská domovská planeta.“ odpověděl Honza, který se objevil. Eda mu hnedka uvolnil místo a posadil se na svoje. Honza se posadil na svoje místo. „Můžeme vyrazit, nebo by ses chtěl jít podívat ven?“ podíval se na Kubu.
„Jdu na chvilku ven.“ odpověděl Kuba a odešel. Honza mu po cestě dal do kapsy kreditku.
„Hmm, už by tu měl být.“ podotkl Honza o pár hodin později. Ozvalo se pípání u Edy na konzoli.
„Nouzový signál od Kuby. Byl … unesen.“ To be continued
Zaujimavy koncept, skoda len ze mi to moc nesedi na SG, skorej mi to pripomina partu chlapcov z 8a, ktory ovladaju najmocnejsiu lod a pritom riesia problem s vyhodenim zo skoly a domova. Mozno by to chcelo trocha odosobnenia, inak mi to pripomina skorej Miazgovcov ako SG.
safra nějak jsem tu dlouho nebyl, zdravím hoši,
jsem si myslel, že jsem si vás nevšiml
avšak už mě kupodivu na cool sg-1 přestala bavit dva díly denně po sedmi letech kdyby raději opakovali všechny série to by bylo lepší a v bluray kvailtě tak jak sg-1