"No podle informací Destiny vystoupí tady, skočíme tam hyperprostorem?" řekla a optala se Petra a ukázala na galaktické mapě, když jsme se objevili v galaxii, kde byla Destiny.
"Kubo, souřadnice a zapni hyperpohon až za chvíli, to tam budeme za 2 hodiny." Řekl Honza
"Jistě." odpověděl Kuba
"A jde se to ohlásit, kde jsme se vyskočili." Řekl Honza a zapnul komunikaci s SGC a do vysílačky dodal: "SGC, tady je loď O'Neill a volám vás z galaxie, kde je Destiny." "Áá, expedice návrat Destiny, jak jde mise?" Řekla Sam, když bylo spojení navázáno.
"Bohužel Destiny je před námi, ale ji chytneme při dalším výstupu." Stručně Honza řekl. "Tomu se říká blbá zpráva." Dodala Samantha
"Vskutku, ale skoro jsme ji měli, ale asi skočila dřív, než jsme se tu objevili a ozvem se až budeme se nalodíme na Destiny." Řekl Honza. "Jistě a to bude kdy?" Optala se Sam
"Za 2 hodiny tam budeme a tam čekat 3 hodiny do doby než vyskočí." "To si počkáte a doporučovala bych si jít odpočinout, protože to bude dlouhej den." Řekla Samantha s rodičovským obličejem.
"Před 3mi a půl hodinami jsem vstával a to si vydržím." "Jasně."
"No, ale stejně si půjdu ještě připravit na případný boj." "Jakto?" Zeptala se Samantha.
"Mám takovej divnej pocit, že se něco semele, jako tehdy před 5ti lety při tom však víš." "No vím a tak přeji projistotu hodně štěstí." Hovor se ukončil a skočili jsme do hyperprostoru.
"Co se stalo před 5 lety?" Ty dva se zeptali s tázavým obličejem
"Stala se nehoda, při které si zemřeli rodiče, a já jsem z toho vyvázl jen tak tak, když jsme vstoupili včera do lodi a viděli jste poprvé Petru?" Zeptal Honza.
"No pamatujeme" Odpověděli oba dva
"Tak přesně takhle vypadala moje máma." Odpověděl Honza.
"Aha" Odpověděli už moudřejší
"A tím, že zemřela, tak jsem se dostal do SG programu, a mám vám říct jak přesně?"
"Ano, prosím!" Dožadovali se.
"Tak dobře. Bylo 23. května 2010 a byl jsem s rodiči na koncertu AC DC a při zpáteční cestě to do nás napálil řidič s nákladákem, rodiče byli na místě mrtví a já měl na kahánku, ale naneštěstí prý nějací řidiči zastavili a vytáhli mě z auta a drželi mě při životě do doby než přijela záchranka a mezi nimi byl i Dr. Radek Zelenka, který byl v ČR na dovolené, která měla skončit za 3 dny po nehodě, ale zařídil si neplacené volno a zaplatil mi nemocnici a další potřebné věci a taky byl u mě skoro každý den, když jsem byl propuštěn z nemocnice, tak mi řekl, zařídil odvoz do USA a řekl, že poletíme do USA za jeho prací a bude mě učit on sám. Já souhlasil a řekl mi, že věci už tam mám a že jedeme rovnou na letiště, že na nás tam čeká odvoz a taky že čekal, ale nebylo to letadlo, ale jumper a aby to nebylo podezřelí, tak na letiště jsme jeli vjezdem pro zaměstnance. Pilotem Jumperu byl Doktor Becket, který měl volno ten den a strašně se bál lítat, ale zvládl překonat strach. Já měl čestné místo vedle pilota, ale v půlce mi Carson položil otázku, jestli to nechci zkusit ale já jsem řekl, že je potřeba ATA gen a dodali mi, že mi v nemocnici dali retrovirus, který ho aktivuje a řekli, kam mám letět a divil jsem se, že to je k zátoce u Golden Gate Brigde v San Franciscu, ale ujistili mě, že se pak mám řídit podle subprostorového majáku. Oba dva byli překvapeni, že jsem tam byl za 20 minut a přistání mi trvalo méně než 1 minutu, než jsem našel potřebné místo, ale prý mi to šlo dobře. Byl jsem mile překvapen, kde jsem přistál a on to byl hangár pro jumpery na Atlantidě. Tímto začalo, že jsem se ocitl v programu hvězdná brána. Do hangáru zrovna McKay, s tabletem a potřeboval poradit a já jsem to měl hotový za 2 minuty a všichni tam koukali na mě a tímto začalo, že se všichni vědci ptali, jestli to mají dobře. Uplynulo 2 měsíce po propuštění z nemocnice, začínal jsem mít noční můry z nehody, ale během 14 dnů to přestalo, prý to bylo trauma či co. Pět měsíců po nehodě mě poslali na moji první misi mimo Zemi, abych nebyl pořád na Atlantidě nebo v SGC, prý to měla být diplomatická mise a taky, že byla v duchu diplomacie. Byli tam i kluci ve věku okolo 13 let a ptali se, jestli umím hrát fotbal, tak jsem řekl, že jo. Ostatní jednali a já jsem byl celou dobu pryč, a když jsme odcházeli, tak se mě ptali, co jsem dělal, že jsem tak zplavenej. Odpověděl jsem jim, že jsem byl si zahrát fotbal, pak se usmířili, že mě nebudou už nikam radši pouštět samotnýho, tak jsem je přesvědčil, že jsme si jen hráli fotbal a radši na to zapomněli a chodil jsem na mise, kde bylo na 99%, že se nic nestane, až do odletu Atlantidy. Po odletu Atlantidy jsem zůstal na SGC, abych vypomáhal s vedením základny, a na vědeckém oddělení jsem též pomáhal, prý jsem v tom byl dobrej a že jsem to asi už musel někdy dělat, ale ujistil jsem je, že jsem to ještě nedělal, protože mi Dr. Zelenka pár poznámek a já jsem je uměl za den a to byl celý blok i mi bylo řečeno, že jsem byl obdařen výjimečným mozkem. Pak jsem uměl skoro mluvenou antičtinu i psanou. Dr. McKay našel v databázi na Atlantidě plány, jak postavit wormhole drive a jak vylepšit hypermotorů. První prošel vylepšením Daedalos, pak, jak přilétaly, tak byly vylepšovány, Na konci roku byl odzkoušen wormhole drive na Daedalovi a testy dopadly úspěšně. Příští rok se začala stavět loď, které jsem měl velet já. Byla to loď třídy Victory a bude to jediná loď této třídy a překonat samotnou BC-304 ve všem. Dostala nějaké úpravy, třeba, jako komunikaci na větší dosah než má dosah subprostorová komunikace. Poté, co byl generál Landry převelen, tak se stala novou velitelkou Samantha Carterová a mě dala jako svého zástupce. Nebylo to tím, že si mě oblíbila, ale to, že viděla, že jsem se s nikým nepáral a IOA to prý řekla. Samantha byla často pryč, tak jsem byl velitelem já a skoro celá základna mě brala dobře, ale našli se i tací, kteří byli proti mně, ale těch bylo asi okolo 15. Po třech měsících mě brali už jako velitele a Samanthu jako občasnou kontrolu a když viděla, že chodby základny jsou klidné, hodně klidné, tak byla celá nesvá, protože takovej klid tu nezažila a když zjistila, že všichni spí a já jsem pochrupoval v kontrolní místnosti za počítačem, tak pustila poplach a do minuty tu byl bezpečnostní tým, to ji ještě více zaskočilo a hned vyzvídala, jak to dělám, tak jsem ji řekl, že mají všichni volno, ale v případě poplachu mají být do minuty na svých místech. Tak až to zjistila, tak radši zalezla do pokoje, který tam měla, a ostatní šli zase spát a takhle bylo na základně, dokud znovu nepřišla Samantha se zprávou, že tato loď je hotová a že se vrací na základnu a přebírám loď, když jsem to zjistil, že je loď hotová, tak jsem měl prvního člena, tady Kubu a on tě, Edo, doporučil jako zbraňového důstojníka, tak a měl jsem všechny členy, které jsem potřeboval pro splnění této mise a dál to znáte." To be continued
safra nějak jsem tu dlouho nebyl, zdravím hoši,
jsem si myslel, že jsem si vás nevšiml
avšak už mě kupodivu na cool sg-1 přestala bavit dva díly denně po sedmi letech kdyby raději opakovali všechny série to by bylo lepší a v bluray kvailtě tak jak sg-1
Přidal/a 
jsem si myslel, že jsem si vás nevšiml
avšak už mě kupodivu na cool sg-1 přestala bavit dva díly denně po sedmi letech kdyby raději opakovali všechny série to by bylo lepší a v bluray kvailtě tak jak sg-1 
